THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Je to krásny pocit, vyraziť opäť na festival. Veľké radosti malého Brutal Assaultu sa začali už v prvý deň. A žiaľ aj starosti.
1. Palec hore organizátorom, že sa do toho pustili. Podarilo sa im pripraviť zrejme to najlepšie a najpríjemnejšie, čo sa za súčasných okolností a podmienok dalo. Stály návštevník festivalu má hrejivý pocit z dobre známej Pevnosti; tri až štyri tisícky návštevníkov vytvárajú dojem tak akurát preplneného areálu. A kapely hrajú ako o život.
2. DISTANT rozhúpali festival!
Mám taký súkromný záväzok, snažím sa nesledovať koncerty v spoločnosti hudobníkov. Dokážu mať vždy (trefné a správne) poznámky, ktoré mi dokonale pokazia zážitok. Kolega RIP z pozície fundovanej rytmickej mašiny lamentoval, že to slovensko-holandskej úderke DISTANT nehoupe! Zrejme mal pravdu, zohratosť miestami pokrivkávala, ale naplno to vyrovnávala energia a radosť z veľkého koncertu pre pekných pár stoviek nadšených fanúšikov. Bonusom navyše bolo moderovanie v slovenčine, ktoré vďaka Alanovmu nezameniteľnému hlasu okamžite pridávalo dobre známu atmosféru petržalského podsvetia. TATROFKA200025000!
3. Octagon dýcha!
Mal som trochu obavy, ako zvládne najmenšie priestranstvo s pódiom uprostred Pevnosti svoju tohtoročnú, oveľa dôstojnejšiu úlohu. Zbytočne. Zatiaľ sa nekonali žiadne tlačenice ako po minulé roky a veľkou novinkou sú otvorené steny zo strany niekdajšieho autogramového priestoru. Niekoľko desiatok fanúšikov tak môže sledovať koncerty pekne zhora a mať kapelu ako na dlani.
4. Zvuk na hlavnom pódiu
V priebehu prvého dňa bol značne nevyrovnaný. Nespomínam si, že by som niekedy na Brutal Assaulte utiekol z koncertu, lebo mi je fyzicky nepríjemne zo zvuku - teraz sa mi to, žiaľ, stalo pri DECAPITATED. Očití svedkovia mi potvrdili, že zlý zvuk pochoval aj koncert HARAKIRI FOR THE SKY. Snáď sa to v priebehu festivalu upraví a ustáli. Že sa to dá, dokázali poľskí deathmetaloví velikáni.
5. DE PROFUNDIS!
Márne pátram v pamäti, kedy naposledy ma VADER takto veľmi bavili. Možno niekedy v roku 2007 na Orava Rock Feste, to už je veru pekných pár rokov. Zrejme to bolo mojím hladom po dobrých koncertoch a určite aj tým, že si abnormálne nadupaná súčasná zostava kapely za základnú kostru svojho setu zvolila najlepší album svojej bohatej diskografie. A zahrali ho kompletne od začiatku do konca. A v závere k nemu pridali hitovice Carnal a Wings a bolo vymaľované. Pri hymnickom vaderovskom pochode zo Star Wars som po prvom dni odchádzal viac než spokojní. Jeden z vrcholov celého festivalu, to je jasné už teraz.
6. Tiene plameňov
Nebol to príjemný pocit. Keď sme vychádzali z útrob Pevnosti po podarenom koncerte domácej blackmetalovej veličiny okolo Lorda Morbivoda, na hlavnom priestranstve oddychovej lúky stáli tri hasičské autá a sanitka. Netreba byť žiadny Sherlock, aby vám bolo jasné, že zrejme horel niektorý zo stánkov s jedlom. Aj takéto nešťastné udalosti zrejme musia mať v histórii obľúbeného festivalu svoju premiéru. A to je Piatok trinásteho až dnes.
Fotografie: https://www.facebook.com/brutalassault.cz
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.